Zázraky přírody, tajemství oceánů a podivná stvoření. Vroucí láska, která překonává krutý svět přírody, a propletené osudy, na které nikdy nezapomenete. A nakonec překvapivé rozuzlení. Díky vaší podpoře vzniká kniha – romantické komediální drama pro všechny rozpustilé děti a rodiny. Stále ještě váháte?
„Frenky je obojživelnice, jejím domovem je celý svět. Napůl ponořená, napůl venku, chladí si svou teplou krev a konečně se cítí doma, na svém místě, ve své kůži.“
Nechte se příběhem zavést do jedné velké přírodní laboratoře. Budete zblízka pozorovat zrod nového života. Malá ještěrka si bude hledat své místo na tomto světě a nebude to mít jednoduché. Zvlášť když zjistí, že je jiná. Staňte se svědky jejího zběsilého útěku přes půl světa a osudového setkání. Podaří se jí v novém životě najít lásku a také ji rozdávat? Odpověď možná tušíte, ale cesta ke šťastnému konci není snadná ani v pohádce.
V lidském světě je dost dětí, které jsou na tom podobně jako naše malá ještěrka. Na začátku života nemají rozdány ty nejlepší karty a musí začít samy, bez rodičů. Na druhou stranu jsou rodiny, které své děti postrádají. Adopce je způsob, jak napravit křivdy osudu a proměnit dvě smutné situace v jednu naději na šťastnější život.
Frenky je kniha o adopci a nejvíce si ji užijí rodiče a děti, které si tímto procesem prošly nebo procházejí. Rozhodně však není určena výhradně adoptivním rodinám a potěší všechny rodiče a děti, kteří za základ rodiny považují lásku, radost a spoustu zábavy.
Jak byla kniha napsána (z pera autora)
Příběh ještěrky Frenky jsem začal psát, když už byla moje dcera Fany součástí naší rodiny. Nápad však přišel o několik let dříve. S manželkou Lucií jsme se v rámci povinné přípravy na adopci zúčastnili několika sezení u psycholožky. Mimo jiné se probíralo, jak a kdy dítěti sdělit, že je adoptované. A doporučení znělo: co nejdříve a způsobem přiměřeným věku.
A jak si to máme představit?
Ptali jsme se.
A jak si to máme představit?
ptali jsme se.
Normálně, dítěti se čtou pohádky
… takové ty speciální.
To znělo dobře, říkali jsme si a téma považovali za uzavřené.
Každopádně roky plynuly, Fanynku jsme měli doma a ona už rozuměla natolik, že jsme jí ty pohádky chtěli začít číst. Jenže jsme zjistili, že jich vůbec není moc. Právě naopak, vlastně jich bylo docela málo.
A tak jsem se rozhodl, že jednu takovou napíšu.
Nejen pro nás, ale pro všechny, kterým se hodí.
I pro ty, kteří v ní nebudou muset hledat nic víc, než zábavné vyprávění o zvířatech.
Na svém kontě mám jednu knihu pro děti a jeden román pro dospělé, oba vyšly ve standardních nakladatelstvích. V případě této knihy však jde ještě více o to, aby se dostala přímo k těm, kterým je určena. Proto jsem si od začátku pohrával s myšlenkou crowdfundingu. Dlouho jsem se však k tomuto kroku nemohl odhodlat. Až víceméně náhodný rozhovor s kamarádem, který žije v Praze a pracuje v marketingu, vše změnil, s kolegy se tématu okamžitě chopili.
Zázraky přírody, tajemství oceánů a podivná stvoření. Vroucí láska, která překonává krutý svět přírody,
a propletené osudy, na které nikdy nezapomenete. A nakonec překvapivé rozuzlení.
Díky vaší podpoře vzniká kniha – romantické komediální drama pro všechny rozpustilé děti a rodiny.
Stále ještě váháte?
Od té chvíle šlo všechno takříkajíc samo. Spolupráce s týmem HANT je také odpovědí na to, proč kniha vychází v češtině, ačkoli jsem původní text napsal ve slovenštině. Lidé kolem agentury prostě znají české prostředí lépe. Pokud bude sbírka v Česku úspěšná, budeme uvažovat o překladu do dalších světových jazyků, včetně slovenštiny 😉 .
Ivan Lesay je slovenský autor, napsal několik odborných publikací. Literárně debutoval knihou příběhů pro děti A-KO-ŽE (Trio Publishing, ilustrace Petra Lukovicsová), později románem Topografie bolesti (IKAR, anglický překlad vyjde v roce 2024 v kanadském nakladatelství Guernica Editions). V pracovním čase se zabývá úsporami energie a obnovitelnými zdroji, ve volném čase se snaží dohnat vše ostatní.
O ilustrace se postarala Karolína Shipstead, která by se vám ráda krátce představila :
Jsem spolumajitelka jazykovky pro děti a ilustrátorka na volné noze. Maluju všude a po všem a všude s sebou nosím minimálně dva skicáky, plnící pero, tužky, štětec a akvarely, prostě kdyby náhodou.
Maluju s dětmi a dospělými na svých kurzech bilingvní výtvarky, maluju v každý pauze, občas místo oběda, když mám dobrej den a slinu, tak si to i nahraju a posílám nápady dál.
Kromě malování si ještě čtvrt století hraju s dětma od dvou a půl letých prďolů po patnáctitelý skoro dospělý. A mluvím na ně anglicky a …jo, taky si s nima maluju.
Chcete nám něco napsat? Zde je na to ideální prostor. Pište, ptejte se!
Nechte se příběhem zavést do jedné velké přírodní laboratoře. Budete zblízka pozorovat zrod nového života. Malá ještěrka si bude hledat své místo na tomto světě a nebude to mít jednoduché. Zvlášť když zjistí, že je jiná. Staňte se svědky jejího zběsilého útěku přes půl světa a osudového setkání. Podaří se jí v novém životě najít lásku a také ji rozdávat? Odpověď možná tušíte, ale cesta ke šťastnému konci není snadná ani v pohádce.
V lidském světě je dost dětí, které jsou na tom podobně jako naše malá ještěrka. Na začátku života nemají rozdány ty nejlepší karty a musí začít samy, bez rodičů. Na druhou stranu jsou rodiny, které své děti postrádají. Adopce je způsob, jak napravit křivdy osudu a proměnit dvě smutné situace v jednu naději na šťastnější život.
Frenky je kniha o adopci a nejvíce si ji užijí rodiče a děti, které si tímto procesem prošly nebo procházejí. Rozhodně však není určena výhradně adoptivním rodinám a potěší všechny rodiče a děti, kteří za základ rodiny považují lásku, radost a spoustu zábavy.
Jak byla kniha napsána (z pera autora)
Příběh ještěrky Frenky jsem začal psát, když už byla moje dcera Fany součástí naší rodiny. Nápad však přišel o několik let dříve. S manželkou Lucií jsme se v rámci povinné přípravy na adopci zúčastnili několika sezení u psycholožky. Mimo jiné se probíralo, jak a kdy dítěti sdělit, že je adoptované. A doporučení znělo: co nejdříve a způsobem přiměřeným věku.
A jak si to máme představit?
ptali jsme se.
Normálně, dítěti se čtou pohádky
… takové ty speciální.
To znělo dobře, říkali jsme si a téma považovali za uzavřené.
Každopádně roky plynuly, Fanynku jsme měli doma a ona už rozuměla natolik, že jsme jí ty pohádky chtěli začít číst. Jenže jsme zjistili, že jich vůbec není moc. Právě naopak, vlastně jich bylo docela málo.
A tak jsem se rozhodl, že jednu takovou napíšu.
Nejen pro nás, ale pro všechny, kterým se hodí.
I pro ty, kteří v ní nebudou muset hledat nic víc, než zábavné vyprávění o zvířatech.
Na svém kontě mám jednu knihu pro děti a jeden román pro dospělé, oba vyšly ve standardních nakladatelstvích.
V případě této knihy však jde ještě více o to, aby se dostala přímo k těm, kterým je určena. Proto jsem si od začátku pohrával s myšlenkou crowdfundingu. Dlouho jsem se však k tomuto kroku nemohl odhodlat. Až víceméně náhodný rozhovor s kamarádem, který žije v Praze a pracuje v marketingu, vše změnil, s kolegy se tématu okamžitě chopili.
Od té chvíle šlo všechno takříkajíc samo. Spolupráce s týmem HANT je také odpovědí na to, proč kniha vychází v češtině, ačkoli jsem původní text napsal ve slovenštině. Lidé kolem agentury prostě znají české prostředí lépe. Pokud bude sbírka v Česku úspěšná, budeme uvažovat o překladu do dalších světových jazyků, včetně slovenštiny 😉 .
O autorovi
Ivan Lesay je slovenský autor, napsal několik odborných publikací. Literárně debutoval knihou příběhů pro děti A-KO-ŽE (Trio Publishing, ilustrace Petra Lukovicsová), později románem Topografie bolesti (IKAR, anglický překlad vyjde v roce 2024 v kanadském nakladatelství Guernica Editions). V pracovním čase se zabývá úsporami energie a obnovitelnými zdroji, ve volném čase se snaží dohnat vše ostatní.
Ilustrace
O ilustrace se postarala Karolína Shipstead, která by se vám ráda krátce představila :
Jsem spolumajitelka jazykovky pro děti a ilustrátorka na volné noze. Maluju všude a po všem a všude s sebou nosím minimálně dva skicáky, plnící pero, tužky, štětec a akvarely, prostě kdyby náhodou.
Maluju s dětmi a dospělými na svých kurzech bilingvní výtvarky, maluju v každý pauze, občas místo oběda, když mám dobrej den a slinu, tak si to i nahraju a posílám nápady dál.
Kromě malování si ještě čtvrt století hraju s dětma od dvou a půl letých prďolů po patnáctitelý skoro dospělý. A mluvím na ně anglicky a …jo, taky si s nima maluju.
Frenky je na Doniu! Chcete ji pomoct na svět? Chcete mít jednu Frenky (a taky něco navíc) doma? Mrkněte se, určitě si vyberete podle svého.